Source: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... nhauer.jpgDvoudílný výběr ze Schopenhauerových myšlenek z překladů Vítězslava Tichého a J. L. Fischera vybral Zdeněk Milt.
Účinkuje Rudolf Pellar. Režie Josef Melč. Natočeno 1999. (Délka 13 a 15min.)
Thomas Mann uzavřel své nesmrtelné stránky ze Schopenhauera (1938) tímto shrnutím: "Arthur Schopenhauer, narozený v Gdaňsku roku 1788, syn zámožného kupce a matky literárně velmi nadané, byl poslán do ciziny, aby pokračoval v kariéře svého otce. Po jeho náhlé smrti však začal studovat filozofii. Když se dobral vlastního systému pojímání světa jako vůle a představy, pomýšlel na to stát se lektorem na Berlínské univerzitě. Avšak jeho vrstevníci mu dlouho odpírali uznání, a to ještě i poté, když získal první cenu v norské filozofické soutěži. Jako odvetu zahájil Schopenhauer jedovatý útok na myšlenky svých kolegů. Tak se stalo, že jeho další život byl osamělý a nešťastný. Zemřel jako zahořklý muž roku 1860 ve věku 72 let."
Arthur Schopenhauer byl významný představitel filozofického iracionalismu, kterým se snažil překonat objektivní idealismus Hegelův. Náš pobyt ve světě je podle něj trvalým utrpením, které lze zmírnit jen pomocí křesťanské či buddhistické askeze nebo uměleckou kontemplací. Bývá často pokládán za jednoho z nejsmutnějších filozofů - faktem asi je, že míra pesimismu, která je patrná v jeho díle, je vskutku velká. To mu ovšem nebrání v některých, sice sžíravých, pro mnohé velmi jedovatých, nicméně mnohdy trefných postřezích. Pro pesimistu Schopenhauera neexistuje žádný rozumný základ světa. Svět o sobě je vůle, slepá vůle v různých jevových formách. Ve své teorii vůle, která je vlastně teorií pudu, Schopenhauer předjímá Sigmunda Freuda tím, že vůli, jejímž ústředním bodem je sexualita, pokládá za silnější než poznání či intelekt. Vyhnout se utrpení je podle Schopenhauera možné pouze radikálním popřením vůle a individuality a života. Jeho cílem je pak buddhistická extáze, vytržení. (Jsou to kontroverzní myšlenky, ale podnětné - zejména v dnešních dobách, často velmi vzdálených rozumu a intelektu.) Od puzení vůle se můžeme alespoň dočasně oprostit např. ve filozofii, umění a v něm zejména v hudbě - právě v hudbě dospíváme podle Schopenhauera k nezaujatému zalíbení pramenícímu z čistého poznání.
Schopenhauerovy myšlenky na téma "génius" tvoří náplň jedné z kapitol jeho stěžejního díla "Svět jako vůle a představa".
Audio: mp3 (128 kbit, 44 kHz, 26523 KB).
Arthur Schopenhauer: O úsudku, kritice, pochvale a slávě
Z překladu Josefa Strnadela připravil Zdeněk Milt. Účinkuje Jiří Hanák.
Režie Josef Melč. (14min.)
Schopenhauerovy poznámky o spisovatelích a slohu, o čtení a knihách byly jím samotným považovány za paběrky, avšak nezaujímají nijak podřadné místo vedle jeho hlavního díla. Jsou útočným pamfletem, obranou a zároveň kritickým příspěvkem k studiu literární psychologie spisovatele, díla i čtenáře a zároveň jsou jakýmisi vysvětlujícími dodatky k jeho filozofickým spisům.
Audio: mp3 (128 kbit, 44 kHz, 12877 KB).
Source: http://antonius.webpark.cz/dlc/stahuj.gifNapř. Czshare, Edisk, Hellshare atd.:
Kód: Vybrat vše
http://soubor.g6.cz/schopenhauer/Kód: Vybrat vše
http://soubor.byl.cz/schopenhauer/Seznam všech mých uploadů mluveného slova (pravidelně aktualizuji):
Kód: Vybrat vše
http://antonius.webpark.cz/dlc/mluvene_slovo_seznam_odkazu.pdfKód: Vybrat vše
http://antonius.webpark.cz/dlc/navod_na_stahovani.pdf