Zápisky revolučního komisaře.
Četba na pokračování ze vzpomínek ruského literárního teoretika z let 1917 - 1922.
Z překladu Petra Šimáka připravila Eva Willigová.
Účinkuje Ivan Řezáč.
Režie Ivan Chrz (12x cca 28 min). (2013)
Celkem: 05:33:20.
Neobyčejný vhled do ruské duše a dějin z pera spisovatele, který je známý spíše jako literární vědec. Kniha vyšla poprvé v Berlíně roku 1923, kam se její autor uchýlil, když mu v Rusku hrozilo zatčení.
Spisovatel a literární vědec Viktor Šklovskij, jeden z čelných představitelů ruského avantgardního hnutí, v roce 1914 dobrovolně vstoupil do armády a jako komisař prošel východní frontou, Persií, účastnil se občanské války i revolučních událostí.
Ve své vzpomínkové knize píše o době, kdy se, podle jeho slov, Rusko rozkládalo na prvočástice, kdy dějiny změnily kurz tak prudce, že všechno začalo naráz pozbývat základy. Starý řád, už hodně ztrouchnivělý, byl zničen a místo něj nenastalo nic.
Události jako by ve Šklovského vyprávění, psaného bez odstupu, v aktuální době a situaci, postrádaly smysl i kontext: ten není na čem vystavět. Celkový chaos je v knize zobrazen velice působivým stylem, plným ironie, poznámek, odboček, přeskakování, zkratkovitých vět. Šklovskij má nadání spojovat věci na první pohled protikladné nebo nesouvisející, ale bez toho by charakter epochy, o níž píše, dokázal stěží zachytit. Téměř nic není vysvětlitelné racionálně. Šklovskij neustále rozbíjí představy o revoluci, o válce a frontě, o tom, co je to bída, smutek, život a při tom všem i umění.
Historické pozadí Šklovského zápisků
V únoru 1917 je Rusko vysáté boji první světové války a krutou zimou. Vládnou Romanovci, kteří ve skutečnosti už nic neřídí, a schyluje se ke generální stávce. V Rusku je ustavena první demokratická, tzv. Prozatímní vláda, vedená knížetem Lvovem, později Alexandrem Kerenským.
Viktor Šklovskij jede po únorové revoluci na frontu jako komisař, tedy člověk, který má povzbuzovat vojáky k vedení války do vítězného konce. Do Petrohradu se vrací v lednu 1918, samotnou bolševickou revoluci tady nezastihne. Zanedlouho je opět nucen odjet z města, bolševici po něm vyhlásí pátrání. Počátkem roku 1919 se vrací do Petrohradu a zanedlouho znovu odjíždí na Ukrajinu, kde hledá svou ženu. Na Ukrajině se stává svědkem definitivní porážky bílé armády, ženu nalezne a vrací se i s ní zpět do Petrohradu. Roku 1920 je jmenován profesorem Ústavu dějin umění. V roce 1922 znovu utíká před bolševiky přes zamrzlý Finský záliv do Finska a odtud do Berlína. Do Ruska se vrátil v září roku 1923 a usadil se v Moskvě, kde žil až do své smrti roku 1984.
Další info: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Audio - mp3: vbr, hq, 48 kHz. 399 MB.
Nebo cbr, 128 kbps, 48 kHz. 281 MB.
Přímé linky ke stahování najdete po otevření jednoho z následujících odkazů: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Nebo: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Seznam aktualizací - uploadů mluveného slova (pravidelné aktualizace, reupload): Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš. Návod, jak stahovat soubory a šetřit přitom svůj čas i peníze: Jen registrovaní můžou vidět odkaz. Registruj se nebo se přihlaš.